„… Tolik a nesmírně velkých je skandálů na bídném světě,
tolik zločinů králů, tolik i z biskupů zla.
…
Kdybych též o mravech vládců a o jejich životě mluvil,
věru že větší důvod potom bych k zármutku měl.
Po darech stáčejí zrak, a zatímco zbožňují dary,
spravedlnost jde stranou, stranou jde právo a řád.
Úplatky jazykům hloupých i výmluvnost dodati mohou,
neboť když úplatky mluví, musí pak umlknout vše.
Úplatky zákony zvrátí a soudní nálezy zruší,
znemožní otcům v radě bojovat za dobrou věc.
Úplatků nebýt, pak věru lid ubohý neznal by více
nářků a žalostných slz, neznal by bolest a rmut.
O tom všem pro tuto chvíli, ač mnoho mi na srdci zbývá,
abych snad nebyl kárán, bojím se promluvit víc.
A tak jen marně se soužím, vzdychám a k nebesům vzhlížím:
„Kdypak už, můj milý Pane, nastane království Tvé.“

závěrečná úvaha osla Burnella po strastiplném putování Evropou